Tmej Zdeněk (1920 - 2004)

Narodil se 5. 7. 1920 v Praze. Zemřel 22. 7. 2004 v Praze. Významný český reportážní a dokumentární fotograf. Vystudoval Státní grafickou školu a několik let dělal asistenta špičkovému českému reportérovi Karlu Hájkovi. Proslavil se svými fotografiemi z válečného totálního nasazení. Své fotografie publikoval v prvorepublikovém tisku již od svých 16 let. Spolupracoval zejména s časopisy nakladatelství Melantrich a s Pestrým týdnem. Za druhé světové války a ještě několik let po ní spolupracoval s dalšími špičkovými autory Karlem Ludwigem a Václavem Chocholou při fotografování divadla a baletu (většinou pro tiskovou službu Národního divadla nebo pro Lucernafilm). Do dějin světové fotografie se zapsal originálním souborem z totálního nasazení v polské Vratislavi (tehdejší německá Breslau). Tmej zde byl nasazen mezi roky 1943-1944 na práci při překládání poštovních zásilek. Během svého pobytu zde vytvořil soubor několika desítek fotografií zachycujících běžný život nasazených mužů. V jeho snímcích není prvoplánový vzruch, není tam nikdo mučen či mlácen, přesto z nich dýchá smutek, drobné lidské utrpení, ani ne újma fyzická jako spíš duševní. Fotografoval většinou za přirozeného osvětlení nebo s jedinou žárovkou na film s nevelkou citlivostí 19 DIN. Fotografie vyšly knižně po válce pod názvem Abeceda duševního prázdna s doprovodným textem Aleny Urbanové. V roce 1944 uprchl do Prahy. Během květnové revoluce vyfotografoval několik snímků, z nichž mezi nejsilnější patří raněný německý voják na pražské dlažbě. Společně s Ludwigem a Chocholou těsně po skončení války podnikl dobrodružnou fotografickou cestu do poraženého Německa.